Tematika tepelných mostů se u nás častěji objevuje od 90. let společně s větší snahou o úsporu energií. V sousedních západních zemích, například Německu, se však otázka řešila již dříve, zejména kvůli škodlivým plísním, které se v těchto kritických místech objevují. V Československu byl kvůli masivní panelové výstavbě velmi suchých a značně přehřátých bytů tento problém na okraji zájmu. Do popředí jej dostalo teprve energeticky úsporné stavění, jehož cílem je eliminace největších původců tepelných úniků. Nastala potřeba hledat nové materiály, postupy a obecně nová řešení.
Tepelný most je oblast, kterou prochází teplo směrem ven rychleji nežli skrze navazující stavební prvky. Jejich zvýšená tepelná vodivost zapříčiňuje nárůst tepelné potřeby a průvodním jevem je nižší povrchová teplota. Ta zvyšuje pravděpodobnost rozvoje plísní, který nastává při relativní vzdušné vlhkosti nad 70 %. Pokud je v obytné místnosti s teplotou 21 °C relativní vlhkost 50 %, pokles teploty vzduchu v blízkosti tepelného mostu těsně pod 16 °C zapříčiní její vzestup na kritických 70 %.
