Postavení Kynšperku nad Ohří jako královského města upravilo privilegium, které vydal 15. července 1364 císař Karel IV. Městu v něm však byla udělena jen obecně konstatovaná práva, která měla i ostatní královská města v Čechách. Původní ustanovení Karlova privilegia jeho nástupci na českém královském trůnu sice pravidelně potvrzovali, ale město Kynšperk nad Ohří společně se zdejším panstvím a dalším královským majetkem na Loketsku již od počátku 14. století trvale dávali do zástavy.
Již od vzniku našich královských měst patřilo k hlavním hospodářským výsadám jejich obyvatel vaření piva. Jeho prodeji v širším okolí měst značně napomáhalo ještě mílové právo, které bránilo průniku cizí pivovarské konkurence. Šlechta zpočátku o tuto činnost valný zájem neprojevovala a podle ustanovení krále Václava IV. z roku 1407 pivo vařit sice mohla, avšak jen pro vlastní potřebu, a nikoliv na prodej. Až později také šlechtici postupně objevovali ekonomickou výhodnost obchodu s pivem a začali o tento trh s městy svádět boj.
