Obnova mlýna v Pošumaví začala zhruba před deseti roky, kdy jej současní majitelé koupili od potomků bývalého mlynáře. Nejprve bylo potřeba stavbu vyklidit a pustit se do opravy střechy. Poté se začalo přemýšlet o novém využití a dispozičních úpravách objektu. Mlýn se původně skládal z noblesního obytného křídla orientovaného k řece, hlavního hospodářského traktu ve dvoře podél mlýnského náhonu, stodoly a doprovodných obytných prostor, které areál ve tvaru písmene C uzavíraly. V průběhu minulého století se část budov majetkově oddělila, takže současné složení usedlosti končí stodolou. Ta zůstala otevřená až po hřeben, ale u ostatních budov se přepatrování i přes jejich vnější kompaktnost liší – bylo totiž důmyslně přizpůsobeno potřebám provozu ve mlýně.
Dobře čitelná je podlažnost hlavní obytné části, která obsahovala dvě plná podlaží a volné podkroví. V hospodářském traktu se pak úrovně různě mění a prolínají. Nejníže je položená dlouhá prohlubeň s hnacím hřídelem. Ten byl poháněný rozvodem od turbíny v mlýnském náhonu a sílu vodního živlu distribuoval svislými transmisemi do jednotlivých pater mlýna téměř po celé délce mlýnice. Přístavba nad náhonem, kde byla uložená turbína, se dochovala a do budoucna přímo vybízí k dalšímu energetickému využití. Ve vyšších podlažích hospodářského křídla zůstaly dochované některé z mlýnských strojů včetně násypky v podkroví. Kolem dvora propojovala v patře obytnou a hospodářskou část dvora dřevěná pavlač zakončená patrovým suchým záchodem.
