Řekne-li se kytara, každému z nás se jistě vybaví ladný hudební nástroj, který si dovedeme představit snad ve všech žánrech. Její zvuk se na nás valí z televize a rádia, z reproduktorů automobilů, vítr její zvuk nese přes zahradu z grilovačky u sousedů. Zvuk kytary je notoricky známý, i naprostý hudební antitalent ho pozná po několika tónech. Tvar i postup výroby směřující ke kvalitnímu výsledku je lety natolik prověřen, že je téměř nemožné najít skulinku pro inovaci a vylepšení. Věřím, že co se materiálu týče, v prvním okamžiku se každému vybaví teplý zvuk rezonujícího dřeva dovedně opracovaného mistrem kytarářem. Co se týká barvy zvuku, představy posluchačů se už asi budou lišit. Od jemných tónů klasické kytary, přes temnou hru jazzových hudebníků až po dravou hru nekompromisních rockerů. Paleta nabídky je opravdu pestrá, každý si jistě vybere podle svého vkusu.
U cihlářské pece
Při návštěvě výrobní linky společnosti Wienerberger mě jako hudebníka zaujalo několik pracovních fází. Silným zážitkem byla závěrečná sluchová zkouška poklepem na hotový keramický výrobek. Cítil jsem se jako v oddělení bicích nástrojů. Zde se také zrodila myšlenka vytvořit keramofon, tedy instrument složený z keramických střešních tašek broušením laděných na konkrétní tóny. Ještě předtím, při procházce výrobní linkou mě fascinovala vysoká míra automatizace a tím daná přesnost dlouhé řady výrobků. U keramické pece jsem se cítil jako u čertů v pekle. Nepředstavujte si ty špinavé mouřeníny, naši čerti jsou moderního střihu. Nejsou nuceni namáhavě přikládat, ale jen v klimatizovaných prostorách na obrazovkách sledují celý proces.
