Založení pivovaru, to jest dílny, v nížto tam, kde jest nedostatek vína, vaří se nápoj ze sladu, k němuž se jistý díl chmele přidává a slove pivo, jak píše se v úvodu pojednání O piwowáru vydaného roku 1679 jezuitským kazatelem a především pokrokovým hospodářem Kryštofem Fišerem hospodářského dvora dalešického kláštera.
Dalešický pivovar byl ukázkovým příkladem malého ručního pivovaru využívajícího již od feudalismu všechny služby tradičního velkostatku, kdy majitelé neusilovali o neustálé zvyšování kapacity, ale šlo jim o komplexní propojení hospodářství. V této pozici pivovar fungoval víceméně až do nástupu rudého temna. Pivovar měl ohromné štěstí na osobnosti, které v něm figurovaly či jen prošly a především měl pivovar v průběhu věků štěstí, že nebyla výroba ukončena příliš brzy na to, aby mohl být později resuscitován. Z analogických případů by bylo logické předpokládat uzavření pivovaru již za Sinů či ještě pravděpodobněji za Dreherů.
