Již zhruba před 30 lety a i později bylo upozorňováno na stále se zhoršující stav železobetonových vlnitých střešních desek SZD 1a – 240 a SZD 1a – 300, označovaných také jako Čiževského desky. Ač je to již po tolika letech zvláštní, stále se objevují požadavky na posouzení střešního pláště z těchto desek nebo jiných subtilních betonových konstrukcí různých staveb – zejména se to týká průmyslových halových staveb. Tyto desky se objevují u objektů určených pro účely kulturní, parkovací, opravárenské či zemědělské a při znalecké a posudkové činnosti je stále možné se s nimi setkat. V současnosti již většinou dožily a je třeba je prakticky ihned nahrazovat jinými konstrukcemi. Článek popisuje stav a únosnost střech, ověřovaných autory článku v letech 2017–2018 polními zkouškami.
Vlnité tenkostěnné železobetonové střešní desky SZD 1a – 240 a SZD 1a – 300, nazývané též Čiževského desky, se dodávaly v jednotné skladebné šířce 600 mm na rozpětí 2400 a 3000 mm, výška vln byla 90 mm. Autorem konstrukčního principu desek byl Ing. Feodosij Čiževský, významný stavební odborník působící v Brně [1, 6]. V padesátých až šedesátých letech minulého století byly desky hojně používány pro střešní pláště průmyslových a občanských budov [8, 13, 14].
