Dům pro čtyřčlennou rodinu stojí v bývalé zahrádkářské kolonii. Je to oáza zeleně na průmyslové periferii Prahy, zároveň však blízko stanice metra. Klienti si původně přáli stavbu z betonu, architekti Martin Rusina a Martin Frei se zároveň snažili navázat na kontext prostředí. Vytvořili zdánlivě drobný a členitý dům s modřínovou fasádou ošetřenou dřevním dehtem.
Projekt se musel vypořádat s podmínkami vydaného územního rozhodnutí na jiný dům – nepravidelný pravoúhlý půdorys, a šikmé střechy tedy už byly předepsány. Hmotové řešení stavby však vychází nejen z daného tvaru, ale i ze snahy zachovat drobnější měřítko místa. Aby bylo dosaženo většího soukromí, ustupuje hmota domu v místě oken obytných místností. Obývací pokoj se do zahrady otevírá velkými posuvnými okny. Přesahující horní podlaží zde vytváří krytou verandu.
