Konstrukční sádrokartonové desky Topas známé například z bezpečnostních příček Knauf nebo dřevostaveb dále rozšiřují spektrum svých definovaných vlastností. Od dubna 2017 naleznete na deskách nově označní E a I. Nová specifikace desky podle ČSN EN 520 je DEFH2IR (speciální sádrokartonová plášťová deska s kontrolovanou hmotností, se zvýšenou pevností jádra při vysokých teplotách, sníženou absorbcí vody, vyšší odolností povrchu a zvýšenou pevností jádra). Nové označení E znamená, že deska je deklarována jako plášťová deska dle ČSN EN 520, a je tedy vhodná i pro vnější opláštění dřevostaveb. „Vnější“ zde znamená, že difuzní odpor desky umožňuje její použití na plášti budovy. Neznamená to ovšem, že tyto desky mohou být vystaveny povětrnostním vlivům, zvláště přímému působení vody. Podmínky použití desek Topas na vnějším plášti budovy, zvláště dřevostaveb, uvádíme níže. Druhé doplňující kritérium I označuje desky se zvýšenou tvrdostí povrchu, a tedy s vyšší odolností vůči poškození například nárazem, úderem apod. Desky Knauf Topas jsou vyráběny výlučně v České republice, konkrétně v závodě Knauf Počerady.
Nové možnosti využití desky Knauf Topas ve vnějším prostředí
Sádrokartonové desky Knauf Topas je nově možné využít i jako plášťové desky pro vnější stěny dřevostaveb nebo jako další konstrukční desky ve vnějším prostředí, např. pro zhotovení stěnových a stropních konstrukcí v rodinných domech, garážích, průjezdech i pro opláštění stěn větraných fasád či stěn krytých systémy ETICS. V případě jejich použití ve venkovním prostředí je nutné dodržovat základní doporučení pro jejich aplikaci:
– Sádrokartonové desky Knauf Topas musí být před další povrchovou úpravou suché, soudržné, rovné, stabilní, bez nečistot a dalšího poškození.
– Předmětné plochy nesmí být přímo vystaveny vlivům povětrnosti, a to ani během provádění výstavby. Nesmí být vystaveny přímému ani nepřímému působeni vody (ani odstřikující), dešti či sněhu. Bezprostředně po ukončení montáže je nutné povrch desek opatřit základním penetračním nátěrem Knauf Putzgrund nebo penetrací podle doporučení výrobce ETICS.
– V mezioperační době doporučujeme chránit desky vhodným způsobem (např. zakrytím PE plachtou) až do aplikace izolantu systému ETICS. Před povětrnostními vlivy je třeba ochránit zejména detaily, jako jsou hrany opláštění, okraje otvorů atd.
– Systém ETICS je doporučeno lepit a kotvit. Vhodná je lepicí stěrková hmota Knauf Uniritmo a plastové talířové rozpínací hmoždinky s kovovým trnem či vrutem (např. Ejot – Ejotherm STR U 2G nebo Koelner KI 10). Délku kotevního prvku je nutné volit tak, aby se při kotvení expanzní koncová část rozevřela až za deskou. Přesný počet a délku kotevních prvků určuje výrobce ETICS dle místních podmínek.
– Skladbou konstrukce a izolantem vloženým do konstrukcí na základě tepelnětechnického výpočtu je třeba zamezit kondenzaci vodních par na povrchu desek Knauf Topas. Nosné konstrukce musí být odolné vůči atmosférické vlhkosti a dostatečně staticky únosné s danými konkrétními požadavky např. na tlak a sání větru s ohledem na zatížení od dalších konstrukcí. Kovové konstrukční prvky a závěsy musí být s korozivní odolností třídy C3, dřevěné prvky je třeba chránit impregnačním nátěrem.
– Pro upevňování desek Topas se používají šrouby, sponky, případně hřebíky, které je nutné po montáži desek přetmelit sádrovým tmelem. Rozteče upevňovacích prostředků u vodorovných konstrukcí je třeba navrhovat s ohledem na požadovanou únosnost stěny (dle pokynů Knauf, viz dimenzační tabulka, dle třídy použití a volby upevňovacího materiálu).
– Pro spojování hran desek je vhodnou technologií jak u podélných, tak u řezaných hran tmelení. Je nutno provést volná napojení na okolní konstrukce (např. kluzné uložení) a dilatační spáry. Dilatační úsek v exteriéru je maximálně po 15 m délky.
