Vnější tepelněizolační kompozitní systém neboli ETICS je z hlediska současné legislativy považován za stavební výrobek, pro jehož uvedení na trh je, v závislosti na zvoleném režimu, nutné provést posouzení/prokázání jeho shody s technickou specifikací (tzv. národní certifikace), resp. posouzení a ověření stálosti vlastností (Assessment and Verification of Constancy of Performance – AVCP) ve vztahu k harmonizované technické specifikaci (tzv. evropská certifikace). Dvojí způsob možné certifikace je dán skutečností, že pro tento typ výrobku prozatím neexistuje harmonizovaná evropská norma, tj. norma obsahující přílohu ZA uveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie (OJEU).
Proces národní certifikace ETICS
Při posuzování shody výrobku v národním režimu se postupuje podle zákona č. 22/1997 Sb.1) a navazujícího nařízení vlády č. 163/2002 Sb.2). Toto nařízení vlády uvádí hned několik systémů posuzování shody lišících se v povinnostech výrobce i autorizované osoby provádějící toto posouzení. Postupy (systémy) posuzování shody u vybraných stavebních výrobků dle NV č. 163/2002 Sb. jsou uvedeny v § 5, § 5a, § 6, § 7 nebo § 8. Pro případ kusové výroby je zaveden zjednodušený postup podle § 9. Taktéž lze ve smyslu §10 tohoto nařízení, na základě žádosti výrobce nebo dovozce, nahradit kterýkoliv ze základních postupů posuzování shody certifikací podle § 5. Uplatnění příslušného postupu je pro konkrétní stavební výrobek a jeho určení ve stavbě pevně stanoveno v posledním sloupci tabulek přílohy č. 2 k tomuto nařízení. V případě ETICS je rozhodující vlastností, určující systém posuzování shody, třída reakce na oheň. Nejčastějším systémem posouzení shody ETICS je potom posouzení dle § 5a, tzn. certifikace bez zkoušek při dohledu. Hlavním úkolem autorizované osoby je v tomto případě mj. provedení tzv. počátečních zkoušek typu výrobku, posouzení systému řízení výroby u výrobce (SŘV) a pravidelná kontrola jeho řádného fungování (min. 1x za 12 měsíců).
