Článek pojednává o problematice těsnicích přísad, o jejich použití v betonu a účinnosti s důrazem na požadované parametry dle technických norem. V úvodu je upřesněno názvosloví, dále je vysvětlen důvod používání a po následném komentáři výsledků zkoušek je v závěru zhodnocen význam, účinnost a ekonomický důsledek použití, který je doplněn alternativními variantami.
Vznik trhlin v betonu je nezbytný úděl, který doprovází tuhnutí a tvrdnutí betonu. V rámci výstavby by měla existovat maximální snaha o redukci vzniku trhlin. Tu lze ovlivnit správným návrhem konstrukce, vhodně zvolenou specifikací betonu s přizpůsobeným složením a důsledným ošetřováním. Velmi vhodné je z pohledu investora (resp. projektanta) jasně definovat počet a šířku trhlin a podle toho následně posuzovat konstrukci v rámci přejímacího řízení. Obecně lze říci, že trhliny mají výrazný vliv na pronikání škodlivých látek pod povrch betonu. Dochází tím k rychlejší degradaci a snížení odolnosti konstrukce. Dalším vlivem je snížení vodonepropustnosti betonu, což je problém zejména u konstrukcí bílých van a dalších vodonepropustných konstrukcí. Ty jsou navrhovány na nízkou hloubku průsaku vody a trhliny tento parametr obvykle narušují. Jednou z aktuálně nabízených alternativ v rámci technologie betonu je používání těsnicích přísad, které by měly omezovat vznik trhlin, případně jejich počet a šířky redukovat v čase.
