Rodinný dům byl postaven na poměrně malém pozemku – do ulice se původně obracel skromný přízemní domek, nad ním byly ve svahu přístavby, které nebylo škoda zbourat. Autoři návrhu se rozhodli pro novostavbu, která nevytvoří těžký monoblok a naváže na tradici místa. Prudký svah obrácený k severu navíc vybízel k řešení kvalitního prosvětlení domu. Toto zadání architekti splnili díky promyšlenému systému oken a dalších prosklených ploch.
Stavební program byl obvyklý, požadavkem bylo co nejlepší propojení domu se zahradou, oslunění interiérů na severním svahu, solidní zázemí a úložné prostory. „Místo má svůj půvab, ale věděli jsme, že tu budou těžké zakládací podmínky, také jsme se museli zamyslet nad využitím prudkého svahu. Lokalita má genius loci zapomenuté ulice v někdejší vesnici, kterou byste v Praze nehledali. Proto jsme původní objekt částečně zachovali a dále pracovali s podobnými hmotami. Přes starý domek se nyní prochází do obytného prostoru,“ říká architekt Jiří Weinzettl.
