V posledních letech jsme svědky postupných klimatických změn, které se v našich zeměpisných šířkách projevují střídáním velkého sucha s přívalovými dešti. Vlivem sucha dochází k vysychání řek, snižování kvality vody či nedostatku podzemních vod, přívalové deště zase způsobují lokální záplavy, erozi půdy a ekonomické škody na zemědělských porostech. Tyto vlivy však lze snadno mírnit. Třeba budováním zelených střech.
Zelené střechy jsou v současnosti v Evropě velmi populární a využívají se nejen u velkých administrativních či komerčních center, ale v čím dál větší míře i na obytných a rodinných domech. Jakkoli je jejich existence známa už z antického období, jejich moderní koncepce pochází až z 60. let minulého století z Německa, odkud se pak rozšířila do dalších zemí. Zelené střechy díky své schopnosti zadržovat a pozvolna odpařovat vodní srážky úspěšně pomáhají při řešení problematiky přívalových dešťů a zároveň mají skvělé tepelněizolační vlastnosti. Zelená střecha je ekologická, estetická a vysoce funkční zároveň. Bývá částečně nebo zcela pokrytá půdou a vegetací umístěnou nad hydroizolační membránu a může rovněž obsahovat další vrstvy, například kořenovou bariéru či systémy odvodnění a zavlažování.
