Cílem článku je navázat na první díl a seznámit s dalšími výsledky vývoje předpjatého dřeva.
Postupné upravování způsobu realizace původní myšlenky předpínání sendvičového panelu v několika krocích vedlo nakonec k řešení, při kterém je k jádru připojena příložka jen z jedné strany, buď k hornímu, nebo dolnímu povrchu jádra. I při této dvouvrstvé koncepci, tj. předem prohnutý základní nosník a příložka a později s ním spřažená příložka, přináší předpětí velké zvětšení tuhosti a únosnosti nosníku. Přitom platí všechny postupy ověřené při řešení třívrstvé struktury, o kterých je informováno v [1], tj. využití vlastní tíhy k tvorbě umělého prohnutí, výroba v sérii většího počtu nosníků, použití oceli nebo dřeva pro příložku, nahrazení předpínacího zatížení ω dvěma osamělými břemeny N.
