Soustavná podpora, kterou havířovskému nádraží projevuje nejen Česká komora architektů (ČKA), ale i další odborníci a význačné osobnosti, zůstala u Ministerstva kultury bohužel bez odezvy. To ve svém rozhodnutí, v němž nevyhovělo podnětu ČKA na prohlášení komplexu kulturní památkou, uvádí, že stavba nikterak nepřevyšuje produkci své doby. Kvality této dopravní stavby přitom v nedávné době stvrdila celá řada odborníků.
Česká komora architektů se v červnu 2014 připojila k podnětu architekta a historika Ondřeje Beneše, architekta Luďka Jasioka a k dlouhodobým snahám občanského sdružení Důl architektury a podala podnět na Ministerstvo kultury ve věci prohlášení vlakového nádraží kulturní památkou. Nově zpracované materiály, které pojednávají o výlučnosti bruselského stylu, dále obsahují dopravně-urbanistické studie a především odhalení autorství mimořádně cenné mozaiky umístěné v odbavovací hale, jež je nedílnou součástí díla, se opíraly o odborná stanoviska těch nejpovolanějších odborníků. Prokazatelné hodnoty objektu přiřkla i nová komise Národního památkového ústavu zaměřená na odkaz 20. století. Nádraží v neposlední řadě veřejně podpořily významné osobnosti, mezi které patří např. architekti Alena Šrámková, Emil Přikryl, Ladislav Lábus, Josef Pleskot či teoretikové architektury Rostislav Švácha, Zdeněk Lukeš, Benjamin Fragner či Oldřich Ševčík.
