Stavby, pro různé účely, vznikají jistě desetitisíce let. Neandrtálec nebo jiný představitel evoluční lidské větve položil kládu přes řeku a vytvořil tak intuitivně most nebo z hlíny, kamenů, větví či listí vytvořil první chýši nebo uzavřel jeskyni před útokem šelem nebo nepřátel. Takže můžeme hovořit o stavbách s jasně definovaným účelem. Je téměř jisté, že první výtvory nebyly dokonalé a asi se některé tyto stavby i porušily nebo spadly a tak se první stavitelé seznamovali se základy fyziky – pevnosti, stability a pružnosti, dále též s izolačními schopnostmi přírodních materiálů proti chladu a vlhkosti.
Jakmile byly tyto základní fyzikální vlastnosti umožňující existenci staveb v základních rysech zvládnuty, pociťovali stavitelé potřebu ztvárnit stavby tak, aby se jim líbily nebo se líbily dalším lidem z jejich okolí nebo objednavatelům staveb. První projevy strachu z projevů přírodních sil vedly ke zrodu šamanů a později řady náboženství, která předkládala víry v bohy v různých částech světa a na různých vývojových stupních lidstva odlišné. Víra se svými představiteli a služebníky si vyžádaly vznik prvních svatyní, chrámů, pohřebišť, obětišť a jiných podobných staveb.
