Při úpravě asfaltů má modifikace vylepšit užitné vlastnosti asfaltové hmoty tak, aby byly potlačeny některé její nežádoucí vlastnosti a dodaly se takové, které jsou výhodné pro určité použití. Úpravu modifikací je třeba rozlišovat od tradičních postupů s použitím plniv, mísením s jinými typy asfaltů, oxidací, emulgací a podobně. Při modifikaci přidávané látky, obvykle polymery, zasahují přímo do podstaty asfaltů. Je to umožněno zcela unikátním složením asfaltů vytvářených přírodou milióny let. Přesto, že obsahují nesčetně navzájem se ovlivňujících organických látek, jejich koloidní charakter je relativně stabilní. Umožňuje proto více různých úprav než většina jiných organických látek.
Asfalty jsou poskytovány přírodou zdarma, ve velkém množství, a mohou proto podstatně doplňovat sortiment stavebních hmot. Jejich zásoby však, kromě několika přírodních nalezišť, jsou spojeny s výskytem ropy. Jako stavební materiál nemají rovnocennou alternativu, jejich náhradu proto, až se v dohledné době spolu s ropou vyčerpají, si nikdo raději nechce představit. Ropa je i vzácným zdrojem surovin pro výrobu mnoha polymerů. Ovšem v první řadě je stále nejcennějším a nejvydatnějším zdrojem energie světa, kterou je možné jako kapalinu snadno dopravit kamkoli. Jeden litr nafty může kdekoliv na světě vykonat stejnou práci jako 100 dělníků za hodinu. Mimo to i při neúměrně nízké ceně je velmi často i jediným zdrojem příjmů řady zemí. Každá technologie, která by mohla vést ke snížení spotřeby asfaltu, by měla proto stát za pozornost. Vhodná modifikace by mohla být takovým přínosem.
