Při posuzování hydroizolací se stále ještě setkáváme s názorem, že u nepodsklepených staveb stačí uvažovat s namáháním hydroizolace pod podlahami přízemí zemní vlhkostí a obvod stavby je třeba chránit před odstřikující vodou. Na dvou stavbách z mnoha ukážeme, že řešení ochrany nepodsklepené stavby před vodou si zaslouží hlubší zamyšlení.
V prvním příkladu se podívejme na nepodsklepený dům postavený na svahu tvořeném nepropustnými zeminami. Jak projektant rozhodl o výškovém osazení domu do terénu, je patrné z kót ve výkresu řezu (obr. 5 a 6, kde jsou části z výkresu řezu). Vodorovná hydroizolace je 4 cm pod povrchem terénu. Hned při prvním přívalovém dlouhodobém dešti po dokončení domu se objevily skvrny vzlínající vlhkosti na vnitřních stěnách. Obr. 3 a 4 zachycuje zaplavené okolí domu při tomto dešti, bylo to ještě v době před dokončením terénních úprav. Voda valící se ze svahu naplnila, a při dalším takovém dešti zase naplní, podsyp a spáry dlažby, zásypy přípojek a zřejmě i násypy terénních úprav kolem domu. Na vodorovnou hydroizolaci se všemi prostupy a etapovým spojem se svislou hydroizolací na obvodu stavby v takové situaci voda působí malým hydrostatickým tlakem. A je jí hodně. Obr. 2 zachycuje vodu stékající ze svahu ještě den poté, co déšť ustal.
