V minulém článku, který se zabýval nejrozsáhlejším testováním českých cihel, jsme avizovali, že tématu nasákavosti cihel plněných vatou a působení vody na tyto materiály bude věnován samostatný příspěvek. Při uvedení „vatovek“ na trh byly dotazy na nasákavost tak časté, že by možná stálo za podrobnější analýzu, proč v sousedním Rakousku je u identického produktu tato záležitost naprosto okrajová. V České republice položí otázku „co udělá ta vata uvnitř, když se tam dostane voda?“ bez přehánění deset lidí z deseti.
Vodu v souvislosti s cihlou po dlouholetých zkušenostech nikdo nevnímá jako problém. Ano, voda či vlhkost se na stavbě samozřejmě vyskytuje, ale i když dojde k případnému zatečení či nasáknutí první řady cihel vodou stojící na základové desce nezakryté stavby, stačí nějaký čas počkat a cihly vyschnou. Mnohokráte bylo potvrzeno, že hrubé zanedbání technologické kázně (např. nezakryté horní hrany zdiva při dešti) může znamenat komplikace pouze pro následné práce, ale nepoškodí samotnou cihlu. Neustálé dotazy se objevily až při uvedení nových cihel plněných vatou na trh. Takové cihly se přitom bez významnějších ohlasů na téma vlhkosti používají v sousedním Německu a Rakousku už deset let. V ČR se ze všech stran začaly valit vystrašené dotazy Co když…
Stejně jako původci této „vodní vlny“ ani výrobce neměl v ruce jasné důkazy uvádějící tento „palčivý problém“ na pravou míru. Za dekádu existence cihel s integrovanou izolací totiž neměl v okolních státech nikdo potřebu zavádět pro tento typ výrobků žádné normové zkoušky ani testovací postupy, takže žádné neexistují. A tak nakonec výrobce přistoupil k rozsáhlé sérii originálních testů, jejichž výsledky přinášejí odpovědi na celou škálu dotazů, které můžeme zjednodušeně shrnout do tématu vata vs. voda.
