Novela zákona č. 406/2000 Sb. upravuje dosavadní výklad budovy s téměř nulovou spotřebou energie, ve kterém byla řada nejasností. Budova s téměř nulovou spotřebou energie je budova, jejíž energetická náročnost určená podle přílohy I. je velmi nízká. Téměř nulová či nízká spotřeba požadované energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů získaných v místě či v jeho okolí.
„Obecně nová pravidla vnímáme jako snahu zvýšit kvalitu řešení budovy, a to primárně z pohledu požadavků na obálku budovy a na technické zařízení budov (například topení nebo větrání), které je vyjádřeno jako množství neobnovitelné energie. Z našeho pohledu není NZEB výrazné zpřísnění současného stavu, kterého by se investoři museli obávat. Již náš stávající sortiment a konstrukční řešení s rezervou splňují požadavky kladené na obálku budovy. Požadovaného snížení neobnovitelné energie je možné docílit různými cestami, například výběrem vhodného zdroje vytápění (kvalitní plynový kondenzační kotel, peletkový kotel, tepelné čerpadlo apod.) v kombinaci s obnovitelnými zdroji energie (solární panely pro přípravu teplé vody, fotovoltaické panely apod.). Správný návrh budovy samozřejmě ovlivní i další faktory, které s výše uvedeným nepřímo souvisí např. orientace budovy ke světovým stranám apod. Technická kritéria, která budova s téměř nulovou spotřebou energie musí splňovat, jsou dána zejména vyhláškou 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov,“ vysvětluje postoj firmy Roman Busta, obchodní ředitel Wienerberger.
