První zmínky o samozhutnitelném betonu (SCC – self-compacting concrete) pronikly mezi české betonáře právě před dvaceti lety, kdy vznikl projekt EU pro jeho zavedení do evropské praxe. Českou betonářskou veřejnost se samozhutnitelným betonem seznámil na VI. konferenci Betonářské dny v prosinci roku 1998 prof. Dr. Peter J. M. Bartos z Univesity of Paisley ze Skotska. Představil jeho historický vývoj, hlavní výhody a poukázal na některé materiály, ze kterých je možné tento typ betonu vyrobit. Nastínil také možnosti zkoušení. V současnosti je už v ČR samozhutnitelný beton běžným produktem.
Na dokonalém zhutnění betonu je závislá pevnost a trvanlivost betonové konstrukce jak v pozemním, tak v inženýrském stavitelství. Tradiční zhutnění betonu probíhá pomocí vibrace čerstvé betonové směsi. Při hustém vyztužení je použití vibrátorů často velmi obtížné nebo i nemožné. Samozhutnitelný beton nedostatečné zhutnění betonu v konstrukcích eliminuje. SCC má vysokou tekutost, ale zároveň je dostatečně soudržný, aby byl odolný vůči segregaci. SCC musí protéct mezi jednotlivými pruty výztuže, aniž by se změnilo jeho složení. Při plnění formy nebo bednění dosáhne požadovaného tvaru bez vibrace. Výrobu SCC umožnily na konci 90. let nové typy superplastifikačních přísad na bázi polykarboxylátů.
