Tento článek je zaměřen na problematiku chování dřevostaveb při skutečném požáru. Za tímto účelem byly provedeny dvě požární zkoušky. První se konala při příležitosti dřevařské konference v Dubňanech u Hodonína a druhá při příležitosti mezinárodní konference Profesní komory požární ochrany v areálu požární zkušebny PAVUS, a. s., ve Veselí nad Lužnicí. Cílem těchto zkoušek bylo prokázat skutečné chování dřevostaveb za požáru, a to včetně jejich jednotlivých detailů.
V obou případech se jednalo o velmi podobné požární zkoušky. Zkoušely se jednopodlažní objekty, přičemž v případě první zkoušky v Dubňanech byl objekt rozdělen příčkou na dvě místnosti a požár byl simulován pouze v jedné místnosti. V případě druhé zkoušky byly zkoušeny dva objekty a stěny, kterými byly odděleny, měly simulovat stěnu běžně užívanou u řadových domů. Obě zkoušené dřevostavby byly stejných konstrukčních rozměrů, tj. cca 3×3 m a s jednotnou výškou 3 m. Skladby jednotlivých stěn se lišily včetně užitých výplní otvorů. Půdorysy a řezy zkoušených dřevostaveb jsou na obr. 1 a 2.
