Nadkrokevní zateplovací systémy jsou v dnešní době velmi rozšířené. Řešení takto navržených zateplení šikmých střech má však své výhody i nevýhody. Mezi nevýhody patří mnohdy podceněná tvarová složitost střechy či mnohočetné prostupy v podobě vikýřů a střešních oken. Značný prořez upravovaných tepelněizolačních desek s množstvím styčných spár bez pera a drážky, dopěněných jednosložkovými pěnami pak může negativně ovlivnit celkové tepelnětechnické pojetí, obzvláště v případě, kdy jsou styčné spáry provedeny nepřesně. V místech, kde používáme pěnu, máme odlišný tepelný odpor, než je tomu v ploše desky. Čím více takových spár máme a čím nepřesněji je provádíme, tím dosahujeme větší odchylky.
Celkovému neúspěchu často přispívá i nezkušenost zhotovitele, která se projevuje především při vzduchotěsném zpracování parozábrany, která je i pro tyto systémy nezbytně nutná. Chybuje se především v detailu vzduchotěsného napojení parozábrany na přilehlé (obvodové) stavební konstrukce (štítové zdi, věnce, nadezdívky, stěny).
