Dům, stejně jako každé jiné těleso, ztrácí a získává teplo přes svůj povrch. Nejslabším místem povrchu budov jsou přitom střechy. Vnitřní teplo uniká střechou více než stěnami proto, že teplý vzduch zkrátka stoupá vzhůru. Střecha je zároveň nejvíce ochlazovanou plochou – rozdíl interiérové a exteriérové teploty je zde většinou největší a k dalšímu ochlazování skrz ni dochází například vlivem dlouhovlnné radiace či sněhové pokrývky.
Střechy jsou pak slabým místem i z hlediska tepelných zisků, protože převážná většina energie ze slunce dopadá právě na ně. V porovnání se svislými konstrukcemi jsou náročnější i z konstrukčního hlediska – nesmí být zbytečně těžké a tím mají i nízkou schopnost akumulovat teplo či chlad a zbrzdit tak proces nežádoucího ochlazování či ohřívání (jako teplotní absorbent je naopak vhodné využívat těžkých obvodových stěn a příček). Správná volba materiálu izolace podkroví je proto vzhledem k tepelnému komfortu a úsporám energií klíčová – garantuje trvale kvalitní ochranu před nechtěnými energetickými ztrátami a zisky a tím výrazně ovlivňuje přímé náklady na vytápění a chlazení.
