Sanace historických staveb, a to jakéhokoli druhu, je spojena s úskalími, které vyplývají z nutnosti použití materiálů kompatibilních s materiály původními a současně ze snahy nenarušit historický ráz objektu. To může být poměrně náročné zvláště v případech, kdy je nutné dosáhnout funkčnosti opravy.
Problémem je obvykle celková degradace materiálů, které byly do konstrukce zabudovány, byly funkční, ale jsou již na konci své životnosti. V těchto případech je nutné přistoupit k zásadní opravě, která však může znamenat zásah do nosných konstrukcí, a ten je vždy náročný. Původní materiály mohou mít za následek ztížení aplikace sanačních materiálů. Proto je nutné celý postup sanačního zásahu promyslet, aby byla sanace provedena podle požadavků všech zúčastněných stran.
