Nabídka variant stropních a podlahových konstrukcí je velice široká. V tomto krátkém článku budu hovořit zejména o skládaných keramobetonových stropních konstrukcích Porotherm MIAKO v souvislosti s jejich užitím v rezidenční výstavbě, a to především RD. Kombinace stropní konstrukce a podlahové konstrukce není náhodná. Zaměřím se zde především na správnost provedení stropních a podlahových konstrukcí, z hlediska dodržení rovinnosti. Tato problematika není až tak často zmiňována, přesto může působit komplikace při kontrole nebo užívání díla. Dále bych zde chtěl upozornit na řešení akustiky a vlivu podlahové konstrukce a jejich provádění.
Rovinnost stropní konstrukce s návazností na skladby podlahy
Základním předpokladem pro provedení kvalitní konstrukce podlahy je správně provedená stropní konstrukce, která kromě mnoha jiných vlastností musí splnit i požadavky na rovinnost povrchu. Při samotném návrhu stropní konstrukce se uvažuje s určitou deformací konstrukce od mezní 1/250 až po běžně uvažovanou 1/350, v případě provádění křehkých podlahových konstrukcí nebo příček lze uvažovat s aktivním průhybem 1/500. S ohledem na další skladby konstrukcí podlahy je potřeba správně dimenzovat konstrukci tak, aby vyhověla rovinnosti povrchu stropní konstrukce. Při běžně uvažovaném průhybu 1/350 u běžného rozponu stropu např. o 4500 mm již nesplníte požadavek na rovinnost pro předepsané odchylky dle ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení u většiny předepsaných tl. potěru, deformace tak může činit až 13 mm. Pro potěry v tl. od 40 do 50 mm je maximální přípustná odchylka 10 mm. Je tedy nutné uvažovat již v projektu s řešením tohoto problému. Jsou v podstatě dvě možná řešení. Navrhnout dostatečně tuhé řešení stropu, s minimální deformací. To ale může stropní konstrukci prodražit. Nebo je možné provést nadvýšení stropní konstrukce při realizaci, které by se mělo vrátit po odstranění podpůrných konstrukcí a tvořit v ideálním stavu rovinu.
