Problematika stavebnětechnických požadavků na vlastnosti nově upravených historických oken významných i méně významných historických objektů, které současně procházejí celkovými rekonstrukcemi a modernizacemi, je tématem mnoha stále živých a mnohdy vypjatých diskusí mezi památkáři, projektanty, zhotoviteli, investory, konečnými uživateli (provozovateli staveb) a také truhláři. Tyto diskuse obvykle nekončí shodou mezi jejich účastníky a ani nemají jednoznačný závěr, byť téma vlastností upravených historických oken je opakovaně řešeným, a tedy i stále „přetřásaným“ aktuálním tématem.
Současně je nutné si uvědomit, že se do dnešní doby zachovaly historické stavby různého historicko-architektonického významu a využití, jejichž historická okna jsou od dokončení staveb původní. Byť tato okna byla vyrobena před 100 a více lety tehdejšími truhláři bez požadavků nadnárodních norem a nařízení, dodnes plní své funkce (bez celoobvodového či rektifikovatelného kování, těsnění apod.).
