Záchrana stropní konstrukce nad posledním podlažím a oprava barokního krovu Pálffyovský palác ve Valdštejnské ulici na Malé Straně v Praze, který využívá Pražská konzervatoř, prochází významnou rekonstrukcí. Při průzkumu bylo objeveno napadení dřevěných konstrukcí dřevokaznými houbami s biotickými škůdci a byl zjištěn havarijní stav stropu v nejvyšším podlaží. Záchrana některých částí konstrukce přišla opravdu v poslední chvíli. Vzhledem k památkové ochraně a historické hodnotě objektu bylo požadavkem maximální zachování historických konstrukcí, ale zároveň bylo nutné tyto konstrukce ochránit před dalším působením dřevokazných hub, jejichž stoprocentní likvidaci ve zdivu nelze nikdy zcela zaručit. Opět se potvrdilo, jak důležitá je údržba objektů. Její zanedbávání se na stavu paláce podepsalo téměř fatálně a o to náročnější rekonstrukce byla.
Historie
Objekt Pálffyovského paláce (č. p. 158) vznikl přestavbami a spojením domů, stojících na gotických parcelách. Na východní straně parcel probíhala středověká hradba Malé Strany a ve Valdštejnské ulici byla středověká městská brána. Domy byly významně přestavovány v renesanci a v raně barokním období. Barokní palác byl do současné podoby přestavěn podle projektu Františka Maxmiliana Kaňky v roce 1712 Janem Josefem z Valdštejna ze tří domů, z nichž jeden patřil v letech 1660–1689 Maxmiliánu z Lamingeru, proslulému Lomikarovi, kterého vyzval na Boží soud Jan Sladký-Kozina. Z této etapy pochází rozvrh hlavních fasád, průjezd a dispoziční řešení hlavního schodiště.
