V dnešní době se klade co největší důraz na zateplení a celkovou energetickou náročnost budov bez rozdílu toho, jestli se jedná o navrhování novostaveb nebo provádění rekonstrukcí. Chceme dosáhnout tepelné pohody v interiéru a co nejnižších energetických ztrát. Cílem je minimalizovat náklady na energie a zároveň chránit životní prostředí. V souvislosti s tímto trendem rostou tepelnětechnické požadavky na jednotlivé konstrukce domů.
Výrobci tepelněizolačních materiálů se snaží v rámci konkurenčního boje dosáhnout u svých výrobků co nejlepších parametrů. Následně uvádějí jakési deklarované hodnoty součinitelů tepelné vodivost stanovené na základě určitých postupů v normách. Kde je ale pak v praxi skutečná tepelná vodivost materiálu? Je všeobecně známé, že tepelněizolační vlastnost se s vlhkostí materiálu zhoršuje. Na tepelnou izolaci působí během její životnosti mnoho faktorů, kterými se do materiálu může vlhkost dostat. Tato skutečnost byla hlavní motivací pro zpracování mé diplomové práce, s jejímiž výsledky především experimentální části vás chci seznámit.
