Technickou seizmicitou rozumíme seizmické otřesy vyvolané umělým zdrojem nebo indukovanou seizmicitou. Typů technické seizmicity existuje celá řada – strojní zařízení, dopravní prostředky, trhací práce, na poddolovaném území pak důlní otřesy atd. Pokud jde o četnost vlivů technické seizmicity, není tato v žádném případě zanedbatelná. Například pokud jde o důlní otřesy na území ostravsko-karvinského revíru, je seizmickou monitorovací sítí v karvinské části OKR registrováno až 50 tisíc jevů ročně, z toho přibližně 100 až 500 jevů, jejichž energie je větší než 9000 J (viz [8]).
Z hlediska odolnosti proti účinkům technické seizmicity jsou zděné objekty podle tab. 9 v ČSN 73 0040 [1] zařazeny do třídy odolnosti A ÷ C.
Poškození zděných objektů v důsledku působení technické seizmicity
V důsledku dynamické odezvy vyvolané technickou seizmicitou vznikají na zděných objektech poruchy, které se projevují zejména vznikem trhlin ve svislých nosných konstrukcích, případně také ve stropních konstrukcích, praskáním okenních tabulí atd. Obvyklý charakter trhlin vzniklých v důsledku technické seizmicity je znázorněn na obr. 1. Příklad trhlin vzniklých na zděném objektu v důsledku působení technické seizmicity je uveden na obr. 2.
Konstrukční zásady pro projektování rekonstrukcí u objektů situovaných v dosahu technické seizmicity
Způsob a stupeň ochrany proti působení účinků technické seizmicity je dán jejím konkrétním typem a velikostí jejích účinků. Při projektování rekonstrukcí zděných objektů situovaných v dosahu technické seizmicity je možno uplatnit následující konstrukční opatření:{V praxi je možno se často setkat se sanací kleneb pomocí betonových skořepin provedených na rubu klenby. Tento způsob je naprosto nevhodný z následujících důvodů:a) Dochází ke změně statického působení původní klenby. Ta původně přenášela zatížení pouze tlakem. Po sanaci je však jakoby zavěšena;
