Využívání podkrovních prostor k bydlení přineslo zákonitě nutnost jejich dodatečného zateplování. Izolace se nejprve vkládala logicky jen mezi krokve na celou jejich výšku a později, když tento způsob přestal vyhovovat požadavkům normy, i pod ně. Pokud nechceme měnit či sundavat krytinu, je tento způsob stále aktuální. Normové požadavky na tloušťku tepelné izolace se ale stále zpřísňují, a tak se obytný prostor podkroví relativně stále zmenšuje, protože vrstva izolace se zvětšuje.
Navíc tento způsob přináší i problémy technické, protože kromě tepelněizolačních parametrů musí splňovat podmínky na parotěsnost, větrotěsnost a zvukotěsnost, jichž má být dosaženo za pomoci fólií slepených k sobě speciálními lepicími páskami. Přitom riziko nedokonalosti provedení se zvyšuje s počtem vrstev konstrukce a pracovních kroků.
Řešení existuje už dlouho, i když jen pro novostavby a rekonstrukce šikmých střech včetně krytiny. Je tedy relativně nákladnější, zato minimalizuje možné chyby při provádění. Jde o systémy zateplení zvnějšku, nad krokvemi. Z hlediska stavební fyziky se takové konstrukční uspořádání považuje za nejsprávnější.
Pozn.: V ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov je doporučená hodnota součinitele prostupu tepla pro zateplenou šikmou střešní konstrukci při sklonu do 45 ° UN,20 ≤ 0,16 W/m2.K a požadovaná UN,20 ≤ 0,24 W/m2.K.
Výhody nadkrokevního zateplení
1. Zachování velikosti vnitřního prostoru
Podhled v interiéru může zůstat volný bez dalších zásahů. Konstrukce krovu zůstává viditelná, dřevo působí příjemně.
2. Minimalizace tepelných mostů
Eliminuje se vliv krokví jako tepelných mostů. Zabrání se úniku tepla a ev. kondenzaci vlhkosti v těchto místech. V „klasické“ skladbě krokve ovlivňují izolační schopnost konstrukce z 10–20 %.
3. Rychlá montáž
Montáž systému zateplení nad krokvemi je snazší a rychlejší, navíc odpadají problémy s úchyty sádrokartonových roštů u vyšších tlouštěk izolací pod krokvemi.
4. Snížení rizika poničení parobrzdy
Nedochází k perforaci parobrzdy průnikem kotvení roštů pro podhled či samotného podhledu. Tím se snižuje riziko průniku vlhkosti v nedokonale slepených místech.
5. Eliminace montážních chyb v konstrukci
Vyhneme se často problémovým řešením vlivem složité konstrukce krovu v interiéru jak z hlediska parozábrany, tak z hlediska tepelné izolace.
Principiálně můžeme rozdělit nadkrokevní systémy zateplení na dvě skupiny:
1. systémy vícevrstvé – plášť střechy má více vrstev z různých materiálů, vhodných pro požadavky kladené na jednotlivé funkce střechy (obr. 1);
2. systémy jednovrstvé – plášť střechy tvoří jedna homogenní vrstva, která splňuje uvedené požadavky (obr. 2).
ad 1. Systém spočívá v tom, že na nosnou konstrukci krovu, na krokve, se provede bednění, na ně se položí parozábrana, na ni desky nebo pásy tepelné izolace a na ni difuzní fólie (pokud jde o izolaci z minerální vlny). Desky se kotví speciálními vruty do krokví. Dalšími speciálními vruty se připevní kontralatě, taktéž do krokví (skrz tepelnou izolaci), na ně přichází laťování a krytina.
ad 2. Systém sestává z izolačních desek, které se pokládají na bednění, nebo dokonce zavěšují rovnou na latě, a na desky se přímo pokládá krytina.
Sklon střechy, kterou lze zateplit tímto způsobem, uvádějí výrobci shodně mezi 5 a 90 stupni.
Za pomoci internetu jsme se pokusili zmapovat český trh, co se týče nabídky nadkrokevního zateplení, a výsledky přinášíme v následující části.
SYSTÉMY Z VÍCE VRSTEV
Isover (Orsil) – obr. 3, 4
Složení:
● parobrzda Isover VARIO KM DUPLEX UV;
● montážní hranoly Orsil TRAM;
● výplňová izolace Orsil (UNI, ORSIK, ORSET), Isover (DOMO, UNIROLL, DOMO 035);
● montážní vruty Twin UD (400, 440, 480 a 520 mm);
● pojistná hydroizolace Tyvek (Soft Antireflex, Solid).
1. Parobrzda
Na bednění se položí parobrzda Vario KM či Vario KM DUPLEX UV (ta navíc díky speciální povrchové úpravě vhodně přilne k povrchu prken). Je zde bezpodmínečně nutné dbát na správnost přelepení přesahů fólie (pomocí pásky Isover VARIO KB 1) a zabránění jejího poškození při montáži. Vhodné je použít klasické lavičky určené pro montáž hladkých vláknocementových krytin.
2. Námětky
Aby konstrukce byla při montáži o nějakou část opřena, je nutno u okapní hrany osadit námětek či fošnu, na kterou se osadí první montážní hranol.
3. Montážní izolační hranoly
Montážní hranoly Orsil TRAM se kladou od sebe 600 či 1200 (1300) mm dle rozměru výplňové izolace. Aby hranoly správně držely, je nutno je předem připevnit pomocí hřebíku či vrutu ke krokvi. Jelikož dojde k průniku přes parobrzdu, je nutné v tomto místě okolo vrutu či hřebu aplikovat tmel Isover VARIO DS pro zajištění parotěsnosti spoje.
4. Výplňová izolace
Po upevnění montážních hranolů na části konstrukce se mezi ně vloží výplňová izolace. Vhodné typy jsou např. Orsil Uni či Isover Domo 035.
5. Pojistná hydroizolace
Jakmile je izolace položena, lze postupně sundávat montážní latě (pokud byly použity na zajištění konstrukce) a klást difuzně otevřenou pojistnou hydroizolaci Tyvek Soft Antireflex.
6. Kontralatě
Aby pojistná hydroizolace držela, je nutno na ni hned připevnit kontralatě pomocí dvouzávitových šroubů Twin UD, čímž se celá konstrukce stane únosnou. Minimální průřez kontralatí je 50/60 mm a ukotvení vrutu v krokvi 90 mm.
7. Dvouzávitové vruty
Aby byly vruty správně dotaženy, je nutno použít speciální montážní nástavec WT–T40/D10 a kontralatě předvrtat. Rozteče vrutů je nutno předem staticky spočítat.
8. Dokončení
Po provedení všech vrutů je konstrukce již plně únosná a lze klást latě a libovolnou krytinu.
Technické parametry
|
Tloušťka izolace [mm] |
